|
|
Porovnání výuky házené ve výuce tělesné výchovy na 2. stupni základních škol a na víceletých gymnáziích.
Stránská, Veronika ; Pokorný, Ladislav (vedoucí práce) ; Suchý, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou výuky házené v hodinách tělesné výchovy na druhém stupni základních škol a na víceletých gymnáziích v kraji Praha. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá pojetím výuky házené v rámci Rámcového vzdělávacího programu, ve školní tělesné výchově, pravidly a didaktikou házené. Praktická část se věnuje mapování a následnému porovnání výuky a vybavenosti škol k výuce školní házené na základních školách a víceletých gymnáziích v kraji Praha, prostřednictvím dotazníkového šetření.
|
|
|
Pohledy na mediální gramotnost v České republice
Holíková, Hana ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce je tvořena dvěma částmi. Částí teoretickou, která vysvětluje pojmy použité k realizaci práce a popisuje její teoretický základ, a částí praktickou ve formě psaných rozhovorů s respondenty z oblasti mediálního vzdělávání. Teoretická část představuje žánr rozhovoru a popisuje jeho možné metody, přibližuje požadavky mediální výchovy obsažené v rámcových vzdělávacích programech a doporučených očekávaných výstupech a představuje projekty zaměřené na mediální gramotnost. Praktickou část práce tvoří rozhovory s Přemyslem Dandou, PhDr. Janem Jirákem Ph.D., Michalem Kaderkou a PhDr. Radimem Wolákem.
|
|
|
Indikátory výsledků chemického vzdělávání v České republice
Tříska, Jan ; Čtrnáctová, Hana (vedoucí práce) ; Ganajová, Mária (oponent) ; Klečková, Marta (oponent)
Disertační práce se zabývá indikátory kvality vzdělávání. Indikátory jsou učební úlohy, které ověřují, zda žáci dosáhli zamýšlených cílů vzdělávání. Cíle vzdělávání vymezuje národní kurikulum a jsou vypsány v RVP. Ve výuce chemie by měli žáci dosahovat klíčových kompetencí a vzdělávacích výstupů z oblasti Člověk a příroda a dále z oboru chemie. Práce se zaměřuje na ověřování cílů chemického vzdělávání v rámci obecné chemie na úrovni ISCED 3 (čtyřletá gymnázia a odpovídající ročníky víceletých gymnázií). Vzhledem k tomu, že cíle chemického vzdělávání uvedené v RVP G jsou příliš obecné, byly nejprve na základě studia odborné literatury pro oblast obecné chemie vytyčeny dílčí specifické vzdělávací cíle. Dále byl navržen systém indikátorů (učebních úloh), kterými lze dosažení těchto cílů u žáků gymnázia ověřit. V práci je popsán jeden z modelů, jak s indikátory kvality vzdělávání pracovat. Systém indikátorů byl nejprve posouzen ohniskovou skupinou, která byla složena z učitelů a didaktiků chemie. Tito experti hodnotili obsahovou a konstruktovou validitu připravených indikátorů. Následně byly některé sady indikátorů zadány žákům gymnázií. U zadaných indikátorů se hodnotila úspěšnost žáků při řešení úloh. Žák, který při řešení daného indikátoru uspěl, dosáhl během svého vzdělávání specifického...
|
|
|
Indikátory výsledků chemického vzdělávání v České republice
Tříska, Jan
Disertační práce se zabývá indikátory kvality vzdělávání. Indikátory jsou učební úlohy, které ověřují, zda žáci dosáhli zamýšlených cílů vzdělávání. Cíle vzdělávání vymezuje národní kurikulum a jsou vypsány v RVP. Ve výuce chemie by měli žáci dosahovat klíčových kompetencí a vzdělávacích výstupů z oblasti Člověk a příroda a dále z oboru chemie. Práce se zaměřuje na ověřování cílů chemického vzdělávání v rámci obecné chemie na úrovni ISCED 3 (čtyřletá gymnázia a odpovídající ročníky víceletých gymnázií). Vzhledem k tomu, že cíle chemického vzdělávání uvedené v RVP G jsou příliš obecné, byly nejprve na základě studia odborné literatury pro oblast obecné chemie vytyčeny dílčí specifické vzdělávací cíle. Dále byl navržen systém indikátorů (učebních úloh), kterými lze dosažení těchto cílů u žáků gymnázia ověřit. V práci je popsán jeden z modelů, jak s indikátory kvality vzdělávání pracovat. Systém indikátorů byl nejprve posouzen ohniskovou skupinou, která byla složena z učitelů a didaktiků chemie. Tito experti hodnotili obsahovou a konstruktovou validitu připravených indikátorů. Následně byly některé sady indikátorů zadány žákům gymnázií. U zadaných indikátorů se hodnotila úspěšnost žáků při řešení úloh. Žák, který při řešení daného indikátoru uspěl, dosáhl během svého vzdělávání specifického...
|
|
|
Indikátory výsledků chemického vzdělávání v České republice
Tříska, Jan
Disertační práce se zabývá indikátory kvality vzdělávání. Indikátory jsou učební úlohy, které ověřují, zda žáci dosáhli zamýšlených cílů vzdělávání. Cíle vzdělávání vymezuje národní kurikulum a jsou vypsány v RVP. Ve výuce chemie by měli žáci dosahovat klíčových kompetencí a vzdělávacích výstupů z oblasti Člověk a příroda a dále z oboru chemie. Práce se zaměřuje na ověřování cílů chemického vzdělávání v rámci obecné chemie na úrovni ISCED 3 (čtyřletá gymnázia a odpovídající ročníky víceletých gymnázií). Vzhledem k tomu, že cíle chemického vzdělávání uvedené v RVP G jsou příliš obecné, byly nejprve na základě studia odborné literatury pro oblast obecné chemie vytyčeny dílčí specifické vzdělávací cíle. Dále byl navržen systém indikátorů (učebních úloh), kterými lze dosažení těchto cílů u žáků gymnázia ověřit. V práci je popsán jeden z modelů, jak s indikátory kvality vzdělávání pracovat. Systém indikátorů byl nejprve posouzen ohniskovou skupinou, která byla složena z učitelů a didaktiků chemie. Tito experti hodnotili obsahovou a konstruktovou validitu připravených indikátorů. Následně byly některé sady indikátorů zadány žákům gymnázií. U zadaných indikátorů se hodnotila úspěšnost žáků při řešení úloh. Žák, který při řešení daného indikátoru uspěl, dosáhl během svého vzdělávání specifického...
|
|
|
Indikátory výsledků chemického vzdělávání v České republice
Tříska, Jan ; Čtrnáctová, Hana (vedoucí práce) ; Ganajová, Mária (oponent) ; Klečková, Marta (oponent)
Disertační práce se zabývá indikátory kvality vzdělávání. Indikátory jsou učební úlohy, které ověřují, zda žáci dosáhli zamýšlených cílů vzdělávání. Cíle vzdělávání vymezuje národní kurikulum a jsou vypsány v RVP. Ve výuce chemie by měli žáci dosahovat klíčových kompetencí a vzdělávacích výstupů z oblasti Člověk a příroda a dále z oboru chemie. Práce se zaměřuje na ověřování cílů chemického vzdělávání v rámci obecné chemie na úrovni ISCED 3 (čtyřletá gymnázia a odpovídající ročníky víceletých gymnázií). Vzhledem k tomu, že cíle chemického vzdělávání uvedené v RVP G jsou příliš obecné, byly nejprve na základě studia odborné literatury pro oblast obecné chemie vytyčeny dílčí specifické vzdělávací cíle. Dále byl navržen systém indikátorů (učebních úloh), kterými lze dosažení těchto cílů u žáků gymnázia ověřit. V práci je popsán jeden z modelů, jak s indikátory kvality vzdělávání pracovat. Systém indikátorů byl nejprve posouzen ohniskovou skupinou, která byla složena z učitelů a didaktiků chemie. Tito experti hodnotili obsahovou a konstruktovou validitu připravených indikátorů. Následně byly některé sady indikátorů zadány žákům gymnázií. U zadaných indikátorů se hodnotila úspěšnost žáků při řešení úloh. Žák, který při řešení daného indikátoru uspěl, dosáhl během svého vzdělávání specifického...
|
|
|
Chemie potravin a výživa ve středoškolské výuce chemie
Třeštíková, Tereza ; Klímová, Helena (vedoucí práce) ; Martínek, Václav (oponent) ; Čížková, Věra (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem chemie potravin a výživy ve středoškolské výuce chemie. Teoretická část této práce shrnuje význam a hodnocení učebnic, dále se zabývá moderními přístupy ve výuce chemie se zaměřením na interaktivní tabule. Metodická část je věnována analýze rámcových vzdělávacích programů, analýze učebnic, dotazníkovému šetření a tvorbě výukových materiálů. Praktická část práce shrnuje výsledky analýz rámcových vzdělávacích programů a učebnic ve vztahu k chemii potravin, výživě a onemocněním spojeným s výživou. Uvádí výsledky dotazníkového šetření, které zjišťovalo znalosti žáků v oblasti správné výživy, diet a onemocnění spojených s výživou a také vztah žáků k tomuto tématu a předmětu chemie obecně. Dále shrnuje výsledky ověřování výukových materiálů, které v rámci této práce vznikly. Součástí praktické části práce je i Vzdělávací text pro učitele na téma Lipidy, který byl zpracován na základě výsledků rozsáhlých autorských analýz středoškolských učebnic chemie a biologie, analýz rámcových vzdělávacích programů a výzkumného šetření na gymnáziích v České republice. Téma Lipidy bylo zpracováno z hlediska chemie potravin, výživy a onemocnění spojených s výživou. Kompletní nově navržený obsah tématu Lipidy je zpracován jako vzdělávací text určený učitelům středních popřípadě...
|
|
|
Ověření navrhovaných standardů pro tělesnou výchovu ve školní praxi
Andrysíková, Romana ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Tilinger, Pavel (oponent)
Název: Ověření navrhovaných standardů pro tělesnou výchovu ve školní praxi Cíle: Hlavním cílem této práce byla analýza vědomostí, dovedností a úrovně pohybových schopností a postojů absolventů 9. ročníků ZŠ podle navrhovaných standardů pro tělesnou výchovu zpracovaných dle upraveného RVP ZV. Metody: Ke sběru dat byly použity dotazníky k následné analýze. Výsledky: Výsledky analýzy nekorespondují s očekáváním, že žáci mají dostatečné vědomosti o činnostech ovlivňujících jejich zdraví a dovednosti v oblasti Tělesné výchovy (TV). Podle názoru učitelů TV jsou jejich postoje k oblasti zdravotní TV spíše negativní. Žáci nemají dostatečné (všeobecné) teoretické znalosti z této oblasti a je na místě prosadit (připravované) standardy pro TV do přípravy učitelů TV v České republice. Klíčová slova: standardy vzdělávání, základní vzdělávání, rámcové vzdělávací programy, tělesná výchova, pohybová gramotnost, kompetence žáka
|
|
|
Vzdělávání učitelů v oblasti mediální výchovy v ČR se zaměřením na situaci na gymnaziální úrovni
Čekanová, Hana ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Práce je věnována dnes hojně diskutovanému tématu mediální gramotnosti. Nezabývá se ale edukací žáků, obrací se k možnostem vzdělávání (především) středoškolských učitelů v oblasti mediální výchovy. Stručně uvádí do problematiky, co je to mediální výchova a mediální gramotnost a jaká je její historická tradice v českých zemích. Věnuje se zásadám a pravidlům vzdělávání dospělých z pohledu andragogiky. Analyzuje nabídku vzdělávacích programů, seminářů, odborné literatury a specializovaných webů od neziskových organizací, soukromých firem, státu a vysokých škol. Samostatná kapitola přináší přehled vyučovaných předmětů s mediální tematikou na pedagogických fakultách. Provedené vlastní výzkumné šetření je zaměřené na vzdělávací strategie a přístupy k výuce mediální výchovy několika učitelů z plzeňských gymnázií. Nehodnotí jen množství a druh využitých vzdělávacích forem, ale blíže si všímá i motivace učitelů k dalšímu profesnímu seberozvoji, jejich vztahu k médiím a individuálním možnostem při zavádění průřezových témat na jednotlivé školy. V závěru se práce snaží předložit pozitiva a negativa současného stavu, kriticky zhodnotit situaci v oblasti dalšího profesního vzdělávání pedagogů a navrhnout možná řešení a zlepšení do budoucna.
|
host ::
RSS.